16. 4. 2012

Testujeme na dům: Zelená střecha

Během víkendu jsme na kadibudku instalovali pokusnou zelenou střechu. Podle doporučení Petra Skořepy na jeho kurzu přírodního stavitelství není nezbytně nutné si na stavbu zelené střechy objednávat profesionální firmu. V případě firmy by se cena za zelenou střechu totiž vyšplhala na 120-140% ceny běžné střechy z pálených tašek. Toto bývá často argument, proč si lidé nakonec raději zvolí klasickou tašku.


Proč si vybrat zelenou střechu a proč jsme si ji zvolili my:

  • Izoluje v létě proti horku a extrémnímu kolísání teploty 
  • Izoluje dodatečně v zimním období proti únikům tepla 
  • Výborně izoluje proti hluku  
  • V okolí domu výrazně zlepšuje mikroklima (žádné ohřívání vzduchu horkou taškou), díky většímu odpařování ze střechy je vzduch více ochlazován a zvlhčován
  • Je šetrná k životnímu prostředí již při výrobě
  • Umožní vašemu domu dokonale zapadnout do krajiny 
  • Ve srovnání s jakoukoliv jinou formou krytiny nikdy opticky nezestárne (každý rok máte v podstatě novou střechu), je přírodní a v průběhu roku může krásně měnit barvy (závislé na druhu výsadby) 
  • Výrazně vyšší životnost (ozeleněné střechy mají živost i více než 100 let ve srovnání s průměrnou životností neozeleněné střechy, která se pohybuje průměrně v délce 23 let)
  • Výrazně snižuje prašnost  - listová plocha všech rostlin (když byste všechny stébla a lístky posekali a rozbalili) v případě louky je až 225 m2 (!!!) na 1 metr čtvereční plochy střechy. I proto je dokonalá do měst! 
  • Má pozitivní psychologické účinky, pohled na sousedovu zelenou střechu omezuje stres a deprese, zvyšuje výkonnost a koncentraci
  • Nižší cena při stavbě svépomocí
  • A řada dalších výhod... 

 Místo složité instalace lze použít kvalitní EPDM fólii proti prorůstání kořínků nejlépe od výrobce Firestone (instalováno po světě více než 1 milión m2 střech), nad 
 to dát kačírek a/nebo při nízkém sklonu střechy (náš případ) nopovou fólii. Místo drahých substrátů je nejjednodušší přímo nařezat drny na pozemků vedle domu s trávou a ty položit na střechu. Během 1 sezóny by měly drny srůst k sobě a vytvořit souvislý koberec. Taková střecha prý pak cenově vyjde na 600 Kč/m2, což by při ploše naší střechy 160 m2 (včetně terasy) mělo cenově vyjít do 100 000 Kč. 

V našem případě jsem v 1 osobě během 3 hodin nařezal a nainstalovat cca 2,5 m2 střechy. Při brigádě 6-8 lidí a několika málo zlepšovácích, by tak neměl být velký problém za 1 víkend pokrýt celou střechu.

Pár základních postřehů při realizaci svépomocí:

  • Než začnete na vlastní střeše, vyzkoušejte si to na třeba na kadibudce ;-) Touhle malou brigádkou jsem odhalil celou řadu nedostatků a potenciálních problémů. 
  • Pro vyřezání drnů vybírejte místo s trávou, která je dobře prorostlá. V opačném případě dochází k rozpadání. 
  • Je nutná řezat větší čtverce o rozměru 40x40 cm a rovnou na místě také seříznout tloušťku drnu na přibližně stejnou výšku. Minimální tloušťku doporučuji 10-12 cm. 
  • Připravte si hlínu nebo malé kousky drnů, abyste mohli pořádně a silou vycpat mezery mezi jednotlivými čtverci. Jen tak vám postupně tráva sroste do jednoho kompaktního celku. 
  • Pořádně vše udusejte nejlépe nohou. 
  • Velký pozor na ostré předměty, abyste nepoškodili podkladovou fólii! 


Zelená střecha kadibudky bezprostředně po realizaci v dubnu 2012.






Zelená střecha kadibudky po roce  v dubnu 2013 - místo původních travin se na střeše po roce objevila monokultura nějaké luční trávy. Ta se jeví jako vysoce odolná vůči suchu. Na vlastní střeše domu vysadíme směs semen obsahující horskou louku nebo jinou variantu suchomilných travin, abychom nemuseli zavlažovat.





Zelená střecha po roce v červnu 2013




8 komentářů:

  1. Tohle mě opravdu zajímá. Budu rád, když se ke střeše budete vracet a ukážete, jak se bude dál chovat.

    Včera jsem narazil na video jednoho cob housu, kde se mi líbilo řešení proti sesuvu drnu (nevím, jak moc je to reálné, ale...) - http://www.youtube.com/watch?v=Frkps9jmCVM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě počítáme, že budeme mapovat všechny aktivity v cohousingu, takže i zelené střechy. V podstatě těch 2,5 metrů čtverečních je pro nás test, co to bude dělat během sezóny a co pak máme očekávat na našem domě.

      Vymazat
  2. Dobry den, moc rad jezdim do Norska a obdivuji jejich sruby. Mame rodinny domek a na dvore technickou stavbu "pristavek" ze ktereho planuji si vytvorit takovy norsky domek a dvur. Takze koukam jak si vytvorit zelenou strechu. Pristavek je dlouhy tak 6/7 metru a siroky max 3m. Sklon neni nijak velky. Jak bych mel tedy prosimvas postupovat. Sejmout krytinu a stesni late,polozit tu firestone gumovou plachtu plus na to tu nopovou folii a na ni uz primo ty drny? Dekuji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jeste doplnim, nebylo by mozne misto te firestone plachty na tramy dat treba ipu nebo nejakou alternativni silnou pokryvku? a na to ty drny?

      Vymazat
    2. Dobrý den,

      určitě je nutné sundat krytinu. Sťřešní latě záleží v jakém jsou stavu. Pokud jsou zdravé a mají dostatečnou nosnost, tak na ně přímo můžete natlouct OSB desky nebo hoblované desky. Firestone folie nebo IPA musí na něčem ležet. Normální desky nehoblované nepoužívejte - hrozí protržení IPY i firestone folie. Na Firestone se dává geotextilie, pak nopová folie (větší nopy jsou lepší - udrží více vody). Pak na to zeminy a výsadba podle vlastní úvahy. Máme už nafocenou střechu na kadibudce, jak nám na ni roste pěkně tráva. Během pár dní to dám na web. Moc pěkné... :)

      Dále je nutné ověřit nosnost celé konstrukce stavby. Nosnost zeminy, je 1800 kg/m3, tedy při tloušťce substrátu 10cm a velikosti střechy 18m2 bude mít jen zemina na celé střeše cca 3,5 tuny, tak je nutné si pohlídat, aby Vám to celé nespadlo. V zimě je nutné počítat ještě se sněhem obzvláště při nízkém sklonu střechy se bude sníh kupit.

      Samozřejmě pokud chcete, můžete dát drny i přímo na IPu. Pak je ale otázka jak dobře bude tráva růst. Na kadibudce roste pěkně. Je tam skladba jen: desky, IPA, drn ze zahrady. Minulý rok to ale bylo úplně vyschlé a nebyla tam ani travička. Přes léto se tam asi vysemenily nějaké suchomilné traviny a teď už to pěkně roste.

      Vymazat
  3. Ahojte. Tiež by som chcel pomôcť. Profesionálne sa zaoberám budovaním vegetačných striech, tak možno bude môj názor pre Vás užitočný. Pri tvorbe trávnych zelených striech na rôzne kôlne, kadibudky, alebo hospodárske prístavby som v Nórsku videl nasledovný postup. Na drevený záklop na dostatočne únosnej konštrukcii je vybudovaná základná hydroizolácia, najčastejšie 2x bitumenové pásy (ale kľudne môže byť aj Firestone EPDM). Potom sa položí geotextília na ochranu hydroizolácie. Potom nakladú naštiepanú kôru z brezy a nakoniec zakryjú dvoma vrstvami trávnych drnov. Prvú vrstvu dajú steblami trávy dole a druhú vrstvu normálne trávou nahor. A všetko to kvalitne zalievajú aspoň 7 dní pokiaľ neprší aby si to dobre sadlo. Kto sa nechce babrať s brezovou kôrou, môže použiť aj nopovú fóliu, ale tá nie je zadarmo ako kôra z brezy. Tento postup nie je najvhodnejší pre väčšie plochy, ale skôr pre striešky cca do 20m2. Ak by mal niekto problém s nosnosťou (bežná hlina má naozaj váhu 1800kg/m3) môže si pomocou stavebnej miešačky vyrobiť vlastný substrát, ktorý odľahčí drveným keramzitom alebo perlitom, tiež pomôže ľahký kompost zo slamy a listov a tak sa môže dostať na hmotnosť cca 700-1000 kg/m3. Na takýto substrát môže vysadiť zmes rastlín v nasledovnom pomere 25% trávy, 25% machy, 30% rozchodníky, 20 thymus, cesnak a ostatné suchomilné a mrazuvzdorné rastliny. Taká strecha je takmer bezúdržbová, celý rok mení farby a pekne vonia. Dúfam, že sa mi podarilo aspoň trochu pomôcť nadšencom

    OdpovědětVymazat
  4. děkuji za váš postup ;-) když tak tady dejte na sebe kontakt, aby vás případní zájemci mohli kontaktovat.

    OdpovědětVymazat
  5. Ešte som na pár vecí zabudol. Ak použijete nopovú fóliu, nie je ani tak dôležitá veľkosť misiek, ale musí byť perforovaná. To znamená, že musí mať dvojakú funkciu, teda zadržiavať vodu (akumulačnú) v období sucha a druhá je odvádzať nadbytok vody (drenážna), nakoľko aj keď sa jedná o nenáročné rastliny, ktoré prečkajú mráz aj obdobie krátkeho sucha, najviac neznášajú tzv. utopené korene. To je dôvod prečo sa v Nórsku tradične používala brezová kôra. Ešte jedna vec je dôležitá a to konštrukcia pri okape. Treba vhodnou zábranou zabrániť vyplavovaniu substrátu. Môžete použiť kačírkovú lištu, alebo vhodný dierovaný materiál, ktorý nekoroduje. Nóri si z toho hlavu nelámu, dajú tam hocakú fošnu, ktorú časom vymenia. Ahoj +421905614925

    OdpovědětVymazat