15. 5. 2012

Ekologické nebo ekonomické bydlení?

Přemýšleli jste někdy nad otázkou, proč je řada věcí prezentovaných jako ekologické dražší než ty ekonomické? Například v oblasti potravin je to naprosto zřejmé, bio potraviny vyžadují výrazně vyšší podíl ruční práce a často mají nižší hektarovou výnosnost, než chemicky hnojené a průmyslově zpracované potraviny. Od toho se pak odráží i vyšší cena bio potravin.


Jak je to v oblasti bydlení? V rámci mé úvahy, ke které bych velice ocenil vaše názory, se chci omezit výhradně na stavby domů. Přivedla mě na ni diskuse s Pavlem Privitzerem, s nímž jsme probírali otázku: Jak je možné, že někdo prezentuje stavby za 5, 10 nebo 20 miliónů korun jako ekologickou? Ano, jedná se často o dřevostavby s izolacemi ze slámy nebo konopí, hliněných omítek, dřevěných podlah a oken. A je také možné, že až jednoho dne majitelé dům opustí, tak po něm zůstane jen hromádka přírodních materiálů, které se velice rychle vrátí do koloběhu života.

Na druhou stranu ale majitelé těchto staveb používají často exotické materiály jako speciální kameny z Indie nebo ušlechtilé dřevo z Asie či Afriky. Takové materiály i přes svůj přírodní původ v konečném důsledku zanechávají obrovskou ekologickou stopu z důvodu vzdálené dopravy. Mimo to často obsahují skryté náklady ve formě zneužité levné pracovní síly, jenž se k nám importuje. Samozřejmostí je i obrovská pracnost těchto staveb, což samo o sobě generuje dalšíé náklady. Není pak takové bití do svých "ekologických" prsou pokrytecké?

Když to shrnu, tak výsledkem naší diskuse byl závěr, že co je v oblasti bydlení považováno za ekologické, mělo by být také ekonomické.

Nemůžeme přece jako jediný ukazatel ekologičnosti poměřovat to, zda-li se stavební materiál změní v prach za 20 let nebo za 200 let. Dle naší úvahy je nutné připočítat také nároky na vlastní výrobu a dopravu z místa původu. Navíc by se mělo přihlížet k reálné (ne)závadnosti materiálů po uplynutí jejich životnosti a pokud je to pouze netoxický materiál s dlouhým poločasem rozpadu, tak je otázkou jestli jej hodnotit skutečně jako neekologický.

V tomto kontextu přemýšlím, co je skutečně ekologičtější?

  • zateplení z minerální vaty za 1000 Kč/m3 nebo konopné či slámové izolace za 2000 Kč/m3? 
  • plastová okna za 10000 Kč/kus nebo dřevěná okna za 15000 Kč/kus? 
  • střecha z pálené tašky za 300 Kč/m2 nebo střecha z rákosu či šindele za 1000 Kč/m2? 
  • laminátová podlaha za 800 Kč/m2 nebo dubová podlaha za 2000 Kč/m2? 
Jsou tyto vysoké ceny přírodních materiálů pouze důsledkem velké pracnosti, přemrštěné marže výrobců nebo mají skutečně v sobě skryté náklady ve formě vyšších nároků na energii při výrobě a zpracování?

Hlavní motivací, proč tento článek píšu je jednoduchá otázka, na kterou hledám uspokojivou odpověď:

  • Můžeme považovat za ekologický dům postavený svépomocí s cenou materiálů řekněme za 1 milión Kč obsahující ovšem některé "neekologické" materiály (např. zateplení)? 
  • Nebo je nutné pro ekologický status skutečně použít výhradně tzv. "ekologické" materiály s cenou i pracností i o 30-40% vyšší, což může donutit stavebníky vzít si vyšší úvěr/déle šetřit, který ale musí splácet včetně úroků a tím jsou nuceni více se "honit" za penězi a chovat se neekologičtěji? 
  • Neměl by s ohledem např. na závěry Světového fondu na ochranu přírody každý lidský produkt (včetně stavebních materiálů) i konkrétní typy práce/povolání mít něco jako známku ekologické stopy podobně jako se začalo známkovat označení energetické třídy elektrospotřebičů? A ty s největší ekologickou stopou by měly být substituovány?
  • Nebo vše, co je zde uvedeno považujete z mnoha důvodů za zbytečnou diskusi? 

Těším se na vaše názory. 

1 komentář:

  1. Dobrý den,
    možná bych položila otázku jako vhodnější a méně vhodnější přístup k výběru materiálů.
    Preferuji přírodní materiály, ale nebráním se jejich úpravě.
    Otázka střechy: rákos a šindel x pálená taška ?
    Šindel a rákos je sice ekologický, ale jen tehdy, pokud mám za domem svůj vlastní velký les, abych si svépomocí posekala stromy a z nich použila dřevo, nebo mám poblíž rybník, kolem kterého roste tolik rákosu, že vystačí na celou střechu a ještě ho u rybníka zůstane tolik, aby se neohrozil biotop.
    Pokud tuto možnost nemám, pak musím zvolit dostupnější krytinu. Žiji-li v kraji, kde často prší, můžu zvolit bláto. V dnešní době ve formě pálené tašky.
    Ekologičnost pak bude v tom, že zvážím velikost střechy. Potřebuji opravdu tak velký dům, jak si představuji, nebo můžu někde ubrat?

    Ekologie není jen otázkou materiálů a dostupnosti, ale je to převážně otázka pokory.
    Kolik místa na Zemi si chci pro sebe utrhnout? A kolik má člověk právo vlastnit?

    OdpovědětVymazat