28. 5. 2012

Na čem stavět dřevostavbu: betonové základy, betonové patky nebo zemní vruty?

Klasické zděné domy se z důvodu nosnosti staví zásadně na pořádných betonových základech, které stojí jako menší nové auto (1500-2000 Kč/m2 plochy). V případě dřevostaveb máte ovšem na výběr minimálně ze 3 možností. Můžete tak dům postavit na betonových pásech se základovou deskou, na betonových patkách nebo zemních vrutech.

Naše původní úvaha byla taková, že dřevostavba je lehká a proto nepotřebuje zbytečné navyšování nákladů na standardní betonové základy a desku. Navíc při stavbě nad terénem nám vznikne pod domem výborný úložný prostor. Při zvažování o nejlepší/nejlevnější variantě jsme si nakonec prošli všechny dostupné alternativy

.
Zemní vruty

Pokud je mi známo, tak v ČR dodává zemní vruty pouze firma Krinner. Již z první zaslané nabídky ale bylo zřejmé, že tudy cesta nevede. Vzhledem k tomu, že se jedná díky patentům v podstatě o monopol, tak je cena jen o málo nižší, než v případě betonových základů. Při započtení dodatečných nákladů do nosného podlahového roštu a zateplení může cenu betonových základů snadno překročit (což nám potvrdily i některé stavební firmy, které již dům na zemních vrutech postavily). Nabídka na 122m2 základů ve formě zemních vrutů (délka 210cm/kus) zněla na 162 000 Kč s DPH. K tomu je nutné započítat dále nezbytnou tlakovou zemní zkoušku (stanovení typů a délky zemních vrutů), která stojí cca 12 000 Kč s DPH.

Naprosto za vše pak hovoří cena za zemní vruty pod terasu, která má rozměr cca 40m2. Jedná se o zemní vruty, které lze ručně zašroubovat do země (délka 65cm). Cena těchto základů ze zemních vrutů vyšla na 30 000 Kč s DPH. Když to srovnám s běžnými betonovými patkami, tak se jedná o cca 2x vyšší cenu.

Tuto alternativu jsme tedy rychle zamítli. Abych ale zemním vrutům (respektive jeho výrobci) jen neškodil, tak jistě své uplatnění najdou např. pro rychlé konstrukce, které je nutné po čase rozebírat nebo pro případy, kdy potřebujete rychle stavět a 3 týdenní doba na vyzrání betonu je pro vás příliš dlouhá. Posledním argumentem je samozřejmě ekologie. V případě zemních vrutů je celková ekologická stopa výrazně nižší. Osobně bych si tipoval že oproti betonovým základům až o 80%. Další výhodou je fakt, že při zanechání vzduchové mezery mezi zemí a stavbou máte automaticky ochranu proti radonu, který je nutné v případě základové desky izolovat od země speciální fólií.

Perlička na závěr. Vzhledem k tomu, že známe přímo jednoho z výrobců zemních vrutů, dostali jsme speciální nabídku, že bychom je mohli koupit o 70% levněji (vyrábí se v ČR, pak se převezou do Německa, zde se označí jako Krinner a následně se prodávají v ČR - komické, že? :), než se prodávají na trhu, což už by bylo samozřejmě velice zajímavé. Problém je ale v tom, že pak vám nikdo neprovede instalaci se zárukou (tedy když by došlo k poškození statiky vlivem špatné instalace) s odůvodněním, že nemáte originál zemní vrut od Krinneru. Výrobce má bohužel zakázáno tyto vruty prodávat v ČR pod svoji značkou.

Betonové patky

Mnohem příznivější variantou z hlediska ceny než zemní vruty jsou betonové patky. V našem případě jsme ale narazili na jeden zásadní problém. Vzhledem k plánované zelené střeše bude stavba výrazně těžší, než při použití pálené tašky nebo plechové střechy. Zelená střecha váží cca 2x více než pálená taška (350kg/m2), což se odráží i na mohutnosti základové konstrukce. Místo původně uvažovaných patek o rozměru 30x30cm a hloubce 120cm nám statik doporučil patky 40x40cm a hloubku až 200cm. Betonové patky navíc mají jednu nevýhodu - musíte použít pro jejich stavbu pouze čistý beton, tedy žádné kameny, které výrazně snižují náklady na realizaci.

Jednoduchá kalkulace nám navíc ukázala, že betonové patky sice budou výrazně levnější, než zemní vruty, ale nakonec asi stejně nákladné (při započítání extra nákladů na nosný podlahový rošt a vyšší vrstvu izolace) jako betonové pásy s deskou. Navíc je zde ještě problém s realizací. V našem okolí nikdo s betonovými patkami nemá zkušenosti a tak by nás čekaly pokusy. Patky by se musely do hloubky 2 metrů vrtat a pak ihned zalévat z domíchavače, aby nedošlo k sesypání stěn. S ohledem na naše současné podmínky (dokud nepostavíme příjezdovou cestu) je to ale velice problematické dodržet.

Betonové základové pásy a základová deska

Pro zděné domy se dělají obvykle základové pásy o šířce 50-60cm. V našem případě nám statik vypočetl šířku betonových pasů pouze na 30cm. Už na první pohled jsou vidět úspory cca 40-50% oproti zděným domům. Střední pás navíc nemusí být až pod zamrzavou hloubku (90-100cm), ale stačí jen do 60cm. Také není potřeba dávat do základů žádné železné vyztužení. Dostatečný je prostý beton s kameny a do základové desky kari sítě.

Do základů navíc můžete bez problémů umístit 40-50% kamenů. Při ceně 2000Kč/1m3 betonu ve srovnání s cenou kamene 400Kč/m3 (1m3 kamene váží cca 1800 kg) vám dokáže maximální množství kamene ušetřit až 80% nákladů na daný objem. Původně jsem si také myslel, že si necháme dovést beton domíchavačem. Při rychlé kalkulaci a zjištění podrobných podmínek dovozu domíchavačem jsem ale došel k závěru, že minimálně u betonování základů je výrazně levnější a pro nás i lepší ruční míchání betonu. V případě základové desky je to již na zvážení.

Ukážu to na příkladu našeho domu:

Základové pásy našeho domu (122m2) mají 23m3. Při prostém zalití betonem by stály cca 46 000 Kč. V případě 40% kamenů a zalití betonem by stály 27 000 Kč + 3700 Kč = 30 700 Kč. K tomu je ovšem nutné započítat čekání domíchávače. Prakticky totiž nejste schopni při dovozu domíchávače s plným zásobníkem (9m3) betonu dávat do základů takové množství kamenů, aby na vás domíchávač nemusel dlouho čekat. 15 minut čekání domíchávače nad prvních 30 minut ale stojí cca 500 Kč = 2000 Kč/hodinu. Snadno si pak spočítáte, že se kalkulovaná úspora může při praktické realizaci ztratit právě na tomto čekání.

Ruční míchání betonu ve velké míchačce vychází přibližně tak, že pro 14m3 betonu a 40% kamenů potřebujete při poměru se štěrkem 1:4 cca 5000 kg cementu, což je při ceně 65Kč/25kg cementu celkově 13 000 Kč. K tomu připočítejte štěrk za 6000 Kč (20 tun). Celková cena materiálu při ručním míchání betonu včetně kamenů je 19 700 Kč.

Když si půjčíte 2 míchačky a pozvete partu 6 kamarádů, tak za víkend máte hotovo. Jinak tuhle partičku budete pravděpodobně potřebovat, ať už si necháte dovést beton domíchavačem nebo jej umícháte ručně. Pokud chcete ušetřit nemalé náklady, tak kameny do základů musíte dát manuálně, to už za vás nikdo neudělá.

Samotnou základovou desku je lépe nechat vylít v celku za použití betonu z domíchávače. Z důvodu praskání je nejlepší ji udělat z jednoho kusu. Časová náročnost je přibližně půl dne.

Abych to uzavřel nějakým číslem, tak počítám, že celkové náklady na výkop základových pásů, betonování pásů, kameny, kari sítě, drenážní podsyp pod desku a základová deska nás bude stát cca 70 000 Kč. Sám jsem zvědavý, jak to nakonec dopadne. ;-)

Dovětek: Bourání střechy - přemýšlejte bezpečně

Přes víkend jsme známému bourali střechu. Jako odměnu jsme si odvezli 20 tun pálené a betonové tašky, kterou použijeme do příjezdové cesty a k tomu navíc asi 30m3 dřeva na topení.




V souvislosti s bouráním střechy bych rád přidal osobní příběh s poučením.

Samotné bourání probíhalo naprosto v pohodě. Krytinu ze sedlové střechy o velikosti 35x10metrů jsme měli v 8 lidech sundanou za dopoledne. Pak jsme začali rozebírat krovy a celou konstrukci střechy. Na několika místech byly trámy už značně prohnilé a opatrnost byla skutečně na místě. Nejhorší část ovšem přišla při rozebírání dřevěných podlah. Pod nimi totiž již byly pouze klenbové stropy. Už při prvním pohledu na některé části rozpadlého klenbového stropu mě napadaly myšlenky, jestli je člověk schopen v případě propadnutí zareagovat a nějak se zachytit? Kromě toho jsem měl stále tendence ostatní upozorňovat, aby chodili jen po nosných zdích (široké 90cm), aby náhodou nespadli nebo se to s nimi neprobořilo.

Samozřejmě, jak hodiny ubíhaly, tak opatrnost rychle opadla a v podstatě si většina "bouračů" chodila, jak se jim to zrovna hodilo. Dokonce při stahování posledních části střechy jsme byli 4 lidé na jednom místě a ještě jsme u toho po jedné klenbě skákali. Mě přitom stále v hlavě rezonovala myšlenka, jaké by to bylo propadnou se stropem. Když už se blížila práce ke konci a chtěl jsem odnést nářadí včetně motorové pily dolů ze střechy po nosné zdi, tak jsem najednou ucítil pouze stav, kdy padám a se mnou padala i polovina klenutého stropu. Motorová pila a zbytek nářadí zůstaly nahoře, protože jsem se vyvrátil do strany po špatném našlápnutí mimo nosnou zeď. Ostatní co to zahlédli to popsali jako - Michal najednou zmizel (na fotce se jedná o díru uprostřed). I když pád trval možná sekundu, tak jsem měl možnost zachytit myšlenky - Přežiji to vůbec? Jak to, že stále padám, není to nějak dlouho? Štěstím v neštěstí bylo, že jsem měl akorát pod jednou rukou velký trám, který z poloviny spadl dolů a z druhé zůstal viset opřený o strop. Po něm jsem tedy jednou rukou poskákal směrem dolů. Naštěstí to odnesly pouze řádné odřeniny na rukách a modřina na sedací části těla, na níž jsem přistál.

Proto doporučuji z vlastní zkušenosti, když děláte nebezpečnou práci - NIKDY nepřemýšlejte nad tím, jaké by to bylo, kdyby vás potkala nějaká nebezpečná událost, která přímo z dané činnost vyplývá. Mohlo by se to snadno materializovat ;-)

17 komentářů:

  1. Dobrý den,
    zajímalo by mne, z jakého materiálu bude Váš dům. Předpokládám, že to bude nějaká dřevostavba, tzn dřevěné nosné prvky, mezi tím izolace (nic moc těžkého oproti cihle nebo panelu). Na to, že dům je jen přízemní mě přijde dělat betonové pasy s deskou jako zbytečné předimenzování (tedy pokud podloží není písek). Té hlíny na střechu přece nebudete dávat 50cm. Nebo ano? Nejsem statik, ale možná by stálo za to podívat se po nějakých dalších alternetivách, vždyť beton je drahý až hamba.
    Například pro slaměné domy, které jsou vlastně taky dřevostavby existuje mnoho alternativ ( http://www.bydleni.cz/clanek/Domy-ze-slamy-4-cast ) možná Vás to bude inspirovat :-)

    Určitě je tu možnost udělat pár třebas i betonových podélných pasů, přes ně nosné trámy a na nich stavět zbytek.

    OdpovědětVymazat
  2. Dobrý den,

    ano dům bude sendvičová dřevostavba. Bohužel skutečně to takto od statika vyšlo. Mohli bychom dělat betonové patky, ale cenově by to vyšlo stejně jako úzké základové pásy s deskou. Betonovou desku děláme s ohledem na stabilní celoroční teplotu nad bodem mrazu (6-8 stupňů). Budeme tak dávat izolaci jen 12 cm. Když bychom stavěli na patkách, tak by bylo nutné dát izolaci 24 cm, k tomu je navíc nutné počítat nosnou konstrukci, kterou na patkách musíte udělat ze dřeva, což vám také výrazně navyšuje cenu.

    Navíc jsem to konzultoval např. s Petrem Skořepou z ekovesnice.cz a ten mi z vlastní zkušenosti patky vymlouval právě kvůli promrzání podlahy.

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrý den,

    chtěl bych se zeptat na výrobce zemních vrutů v ČR ?Pokud to tedy není nějak tajné zvažuji podobný způsob a cena od firmy Krinner je na 130 m2 nějakých 166 000,- což je podle mích výpočtů o proti dlaším možnostem dráhé...

    Děkuji za pomoc

    OdpovědětVymazat
  4. Dobrý den,

    chtěl bych se zeptat na výrobce zemních vrutů v ČR ?Pokud to tedy není nějak tajné zvažuji podobný způsob a cena od firmy Krinner je na 130 m2 nějakých 166 000,- což je podle mích výpočtů o proti dlaším možnostem dráhé...

    Děkuji za pomoc

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud to nechcete zde zveřejňovat prosím jestli můžete zaslat název firmy na e-mail info@mirhaus.cz...

      Moc děkuji za pomoc

      Vymazat
  5. Dobrý večer,
    mám postavenou roubenku na patkách 50x50x1M podlaha- prkénný záklop, 22cm izolace a podlahová prkna.V zimě podotýkám chodím bos!

    Pokorný

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den,

      to je super. My máme bohužel docela vysoký násyp, takže by patky musely být ve 2 metrech a cenově i co do pracnosti by to vyšlo stejně. Další problém je vyšší váha zelené střechy. Navíc to riziko, že bude od podlahy zima, nás dovedla k přesvědčení, že bude lépe patky vynechat. Do budoucna plánujeme výstavbu několika garsonek, tak tam patky určitě využijeme.

      Vymazat
  6. Dobrý den,

    s těmi kameny v základových pásech bych byl velice opatrný a tvrdit, že můžeme dát 40% - 50% kamenů je dosti odvážné. Základové pásy se jmenují proto, že tvoří základ celé naší stavby a jsou nejdůležitější. Oprava chyb v těchto prvcích domu je opravitelná za velmi vysokých nákladů.
    Kde máte danou pevnost, nasákavost atd. těch "kamenů"?

    S pozdravem, Martin Ž.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za Váš komentář. Vše jsme konzultovali se zedníky z naší lokality a pokud se kameny nedotýkají a je mezi nimi mezera, tak je možné jich tam dát co nejvíce. Podívejte se na stavby před 100 lety. ty byly v podstatě jen na skládaných kamenech a stojí dodnes. Chápu, že se stavební firmy jistí, ale my stavíme dřevostavbu a ne dvoupatrový cihlák ;-)

      Vymazat
  7. Nebojíte se větší možnosti vniknutí myší do drevostavby v případě jen patek/pasů oproti základove desce?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My máme základovou desku, takže se myší nebojíme :)

      Vymazat
  8. A máte s tím alespoň z doslechu nějaké zkušenosti? Firma ecomodula z Písku mne nabízí postavit jejich domy jen na základových pasech. Bojím se právě ale oněch problemů, které v sobě skrývá dům " nad zemí".

    OdpovědětVymazat
  9. U domech na patkách nebo pásech jde pouze o šířku zateplení. Tohle je na výpočet energetického štítku. My jsme původně zvažovali patky, ale nakonec kvůli kvalitě půdy a stavbě v mírném svahu nás vyšla levněji deska, takže jsme šli do ní. Podle našeho energetického štítku, který byl vypočítaný na patky, tak i při 30cm izolace to bylo místo s největším únikem tepla. Kolik byste měli mít v podlaze izolace?

    OdpovědětVymazat
  10. Dobry den
    Budu stavet drevostavbu bungalovu na betonovych patkach.Muzete nekdo poradit skladbu ramu pod konstrukci?
    Dekuji Josef

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, pokud se chystáte stavět na patkách, je potřeba vědět, o jaký druh skladby se jedná z hlediska energetické náročnosti budovy. Předpokládám, že stavíte bungalov v rozsahu nízkoenergetické stavby. Když navrhujeme dřevostavby na patkách, nejčastěji navrhujeme tento typ skladby (psáno z exteriéru). Cetris deska, dřevěný rošt (dvousměrný - vyplněný minerální vatou), OSB deska, dřevěný rošt (extrudovaný polystyren) a pokud se rozhodnete pro dřevěnou podlahu, pak desky můžete pokládat přímo na rošt, v případě dlažby nebo jiné podlahové krytiny, lze na rošt položit OSB P+D a na to už podlahovou krytinu s požadovaným souvrstvím (například lepidlo a kročejovou izolaci v případě dlažby). V případě detailnějšího technického poradenství nás můžete kontaktovat na info@coarchitects.cz V rámci našeho ateliéru COARCHITECTS jsme navrhovali už několik typů dřevostaveb na patkách (pro zajímavost nedávno tuto: http://www.coarchitects.cz/Projekty/D%C5%AFm%20se%20zelenou%20%C4%8Depic%C3%AD%202.html )

      Vymazat
  11. Dobrý den, letos nám bude firma stavět dřevostavbu, základovou desku máme od firmy, nevíte prosím někdo jaký je rozdíl nebo cena když máme mírně svažitý pozemek a bude tam rozdíl v převýšení děkuji

    OdpovědětVymazat
  12. Dobrý den Michale, mně se nezdá, že děláte slabé základové pasy na násypu a ještě na tom chcete zelenou střechu která po půldenním slejváku nemá dvojnásobek hmotnosti, to přidejte.
    S těmi vruty pod terasu za 30tis se taky nemohu dopočítat - u garáže (s podkrovím!) o celkové hmotnosti 5tun na ploše cca 40m2 je potřeba 9 vrutů (o tlakové síla tuna na vrut a bočním tahu 350kg na vrut) za cca 6,5tis Kč. Přitom pro rošt k terase postačí malé výrazně levnější. Já osobně jsem rošt terasy podložil kachlemi, sice výrazně levnější, ale drbačka a nepodařilo se mi to dát dokonale do váhy což mne s odstupem docela prudí.

    OdpovědětVymazat