24. 10. 2012

Návod: Základové pásy a základová deska svépomocí pro dřevostavbu

Po 6 týdnech jsme minulý víkend dokončili svépomocí základovou desku k našemu přízemnímu domu - dřevostavbě. A protože každého, kdo se chystá na stavbu nejvíce zajímá pracovní náročnost, cena a kvalita materiálů, tak zde přináším kompletní informace, jak jsem je prakticky odzkoušeli na našich základech. Rozdíl mezi deskou svépomocí a deskou na klíč byl v našem případě cca 170 000 Kč. Celková investice bezplatné práce všech zúčastněných byla 360 hodin, prostým dělením jsem získal přibližně 470 Kč/hod. čistého (!). Je tedy na každém, jestli mu to za to stojí či nikoliv ;-)


Ještě něco málo, proč tohle všechno takto detailně píšu. Důvodů je hned několik. První je fakt, že v cohousingu budeme stavět postupně 4-10 domů. Všichni další sousedi tak dostanou přesný návod, aby se mne každý neptal a nemusel jsem to 10x opakovat, což už se teď projevuje např. u vyřizování stavebního povolení a návod zde se velice hodí. Navíc křivka zapomínání je u mě docela strmá, samozřejmě směrem dolů :), takže za rok bych si pamatoval z detailů jen polovinu a za dva roky téměř nic. Druhým důvodem je, že náš dům bude ukázkový pro naši firmu Z masivu, kde chceme po dokončení našeho domu nabídnout nejen výstavbu na klíč, ale také kombinovanou stavbu my + zákazník svépomocí. A takový návod se bude naším zákazníkům jistě hodit. Třetím důvodem je můj názor, že know-how má proudit mezi lidmi, aby to bylo ku prospěchu všem. Už delší dobu totiž nevěřím na autorská práva a považuji je dávno za překonaná. Navíc, vše co zde popisuji mi také někdo zdarma poradil :)



Základní informace o domě a umístění stavby
  • přízemní dřevostavba, ale se zvýšenými nároky na nostnost z důvodu zelené střechy, která váží cca 350kg/m2
  • 122 m2 zastavěná plocha a 104 m2 obytná plocha
  • svahovitý terén, nutné terenní úpravy nebo vysoké náklady na výrazně vyvýšené základy
  • ornice cca 50cm, pak těžce jílovitá půda
  • po obvodu základové pásy šířky 30cm, hloubka 110cm, délka obvodových stěn cca 52 metrů
  • vnitřní základový pás pro nosnou stěnu šířky 30cm, hloubka 70cm, délka cca 15 metrů
  • Architektonickou studii a půdorys domu najdete zde >


1) Příprava pozemku

Ihned po základním "papírovém" umístění stavby architektem do terénu jsme provedli bagrování pozemku do roviny, což se událo na podzim před rokem. Zemina měla přes zimu dostatek času klesnout, abychom ji nemuseli dodatečně ubíjet nebo se zabránilo dalšímu sedání s případným negativním vlivem na základy. Rozloha zbagrované plochy byla asi 300m2, v nejvyšším místě se odebíralo cca 100cm zeminy, v nejhlubším místě byl násyp asi 120cm. Během roku došlo k poklesu (sednutí) zeminy v místě největšího násypu o 20-30cm. U bagrování bych se rád zastavil, protože se ho řada lidí zbytečně obává. Jeden zkušený architekt mi vysvětlil, ať se bagrování rozhodně neobávám. Většina chlapů si umí snadno představit, co to znamená přeházet na uvedené ploše 150m3 zeminy (asi 300 tun) a právě to zbytečně odrazuje od bagrování. Přitom bagr to zvládne velice rychle a efektivně. Když byste to porovnali se ztraceným bedněním, které někdo musí postavit, 1 kus tvárnice stojí 40 Kč a následně jej ještě musíte vylít betonem, tak cena ztraceného bednění stojí několikanásobek ceny bagrování. Navíc máte dům umístěny vysoko nad terénem, což jsou další zbytečně vysoké související náklady při stavbě. Pokud nemáte vyloženě problémy s podzemní vodou nebo vás neohrožují záplavy, tak bagrujte, bagrujte, bagrujte ;-)

Časová náročnost a náklady: 
  • bagrování 12 hodin práce bagristy, cena 10 000 Kč


2) Vytyčení stavebního místa a vybagrování základových pásů

Vytyčení provedli naši řemeslníci Z masivu, kteří mají se stavbou dřevostaveb bohaté zkušenosti. Vznikly tak rohy základů a nulový bod, přes který za pomocí lavic a niveláku určíme později výšku základů. Následně se jednotlivé spojnice mezi rohy vysypaly vápnem jako příprava pro bagristu. Původně jsem přemýšlel, že si to vykopeme sami ručně, ale nakonec jsem si objednal mini bagr (viz obrázky). Měl to hotové za 4 hodiny a v pěkné kvalitě (minimum sesypaných stěn a výborně zařezané rohy). Během toho jsem mu asistoval a začišťoval okraje, aby hlína při betonování nenapadala do základů. Jen pro informaci - cikáni - profesionální kopáči chtěli za výkop 120Kč/metr. Původně to bylo dokonce 250 Kč za metr, což je jejich běžná taxa - ale to jaksi zapomněli říct, že stejná taxa je i za výkopy v betonu nebo asfaltu ve městech :). Při délce základových pásů 67 metrů by chtěli odměnu 7000 Kč - odmítli jsme je :) Přitom jsem je viděl kopat a reálně by to při plném nasazení v 5 lidech měli hotové za 3-4 hodiny, tedy 15-20 hodin práce. Když bych to měl kopat já, tak to musím vynásobit minimálně 2x (nemám rozhodně takovou fyzičku) a práce by se protáhla určitě na 30-40 hodin pro 1 člověka. Ještě drobné upozornění, minibagr je podstatně lepší než velký bagr se lžící 30cm. Vzhledem k tomu, že standardní bagr ve lžíci nemá vytlačovací mechanismus, tak např. jíl se mu silně lepí, musí to čistit a naskakují hodiny, navíc když by kopal šířku 30cm, tak reálně bude šířka 35-40cm, protože není tak přesný jako minibagr, také mu občas nějaká stěna spadne dovnitř apod. Větší šířka pak samozřejmě znamená více betonu a vyšší náklady :)

Časová náročnost a náklady: 
  • vytyčení - 8 hodin pro 2 osoby, cena částečně svépomocí a 1700 Kč za řemeslníky, 0,1m3 desek a odkorů na lávky = 300 Kč
  • označení vápnem - 3 hodiny pro 1 osobu, pytel vápna 100 Kč
  • výkop minibagrem - 4 hodiny x 550 Kč + doprava = 2600 Kč, 6 hodin práce na začištění okrajů


3) První betonování základových pásů

Před vlastním betonováním jsme do základových pásů nasypali cca 10cm štěrku pro odvodnění. Následující víkend proběhlo první betonování. To obnášelo vylití základových pásů do úrovně zbagrované plochy (spodní základové pásy). Abychom co nejvíce ušetřili na betonu, tak jsme koupili v lomu kámen. Do základů jsme se kamení snažili dávat co nejvíce, odhadem to bylo tak 6 tun. K tomu jsme použili dalších 8 tun starých betonů, jenž jsme dostali zadarmo z bourání starého betonového základu. Celkový objem spodních základů byl přibližně 18m3 materiálu = asi 32 tun (objemová hmotnost kamene je cca 1800kg/m3). Snadno si spočítáte, že kamenů/starých betonů bylo cca 40%. Vlastní betonování jsme dělali svépomocí a to z několika důvodů. Důvodem byly úspory za míchání betonu vlastními silami ve srovnání s domíchavačem. Vlastními silami nás vyšel 1 m3 beton včetně dopravy všech materiálů na místo stavby na 1400 Kč/m3. Domíchavačem by stál 2000 Kč/m3 + velké náklady na čekání a dopravníkový pás z důvodu špatné dostupnosti. Navíc bychom do základů použili podstatně méně kamenů - pro srovnání s cenou betonu nás kámen stál jen 440Kč/m3. Při takovém srovnání si snadno spočítáte, že při prostém vylití betonem z domíchávače by náklady byly 18m3x2000 Kč + odhadem 6000 Kč za dopravníkový pás (600 Kč/15 minut) a čekání domichávače (500 Kč/15 minut nad prvních 30 minut) = 42 000 Kč. Spodní základové pásy nás včetně jídla pro pomocníky stály cca 20 000 Kč. Jedna drobnost na závěr. Při betonování spodních základových pásů nezapomeňte dát kusy polystyrénu na místa, kde budou prostupovat inženýrské sítě (elektro, odpady, voda, případně plyn). Ty pak snadno odloupnete a můžete do vnitřní části domu vše přivézt. Když zapomenete, čeká vás hrozná práce se sbíječkou nebo sekáčem :(

Časová náročnost a náklady: 
  • Rozvezení podkladového štěrku do základových pásů ve výšce 10cm - 4 hodiny práce pro 2 osoby, materiál cca 4 tuny = 330 Kč/tunu = 1300 Kč
  • Kámen - 6 tun x 440 Kč/tunu = 2640 Kč
  • Starý beton do základů - 8 tun - zdarma
  • Štěrk - 6000 Kč
  • Cement - 2,5 tuny (270 Kč/100kg) = 6700 Kč
  • Voda - cca 2 tuny - zdarma
  • Polysterén - 100 Kč
  • Betonování spodních základů - 9 hodin v 7 lidech z toho 1 zedník, náklady na jídlo a zedníka 1600 Kč.


4) Druhé betonování základových pásů

Na hotové spodní základové pásy ve všech rozích založil zedník ztracené bednění. Kolem toho se postavilo dřevěné bednění. Opět důvod byl finanční. 1 tvárnice bednění stojí 25 Kč a musíte ji vylít 100% betonem. My jsme použili asi jen 40 tvárnic na všech 8 rohů domu a zbytek se opět vyléval ručně míchaným betonem a kamením. Oproti prvnímu betonování bylo materiálu potřeba jen asipolovina, bylo tam ale více práce s ručním přehazováním betonu lopatami do bednění (už nebylo možné kolečka pouze vysypat). Podle výpočtů statika nebylo do základů potřeba dávat železné tyče (roxor). Pro jistotu jsme je však dodatečně navrtali do každého z rohů, aby se základy ještě více spojily s deskou. S ohledem na umístění ve svahu jsme se také rozhodli vystavět základy cca 30cm nad terén. Stejně bude kolem domu terasa umístěná na patkách a napojená na okolní terén, takže nebude potřeba schodů a nezasvěcený návštěvník to ani nepozná.

Časová náročnost a náklady: 
  • Ztracené bednění - 40ks x 35 Kč = 1400 Kč
  • Jemný šterk na srovnání podkladů pod ztracené bednění - 1 tuna = 500 Kč
  • Stavba dřevěného bednění včetně usazení rohů ze ztraceného bednění - 2 řemeslníci 2,5 dne = 6500 Kč
  • Desky na dřevěné bednění - 0,5m3 desek a odkorů = 1500 Kč
  • Kámen - 6 tun x 440 Kč/tunu = 2640 Kč
  • Štěrk - 3200 Kč
  • Cement - 1,3 tuny (270 Kč/100kg) = 3500 Kč
  • Voda - cca 1 tuna - zdarma
  • Betonování horních základových pásů - 7 hodin v 5 lidech z toho 1 zedník, náklady na jídlo a zedníka 1200 Kč.
  • Chemické lepidlo pro roxory - 300 Kč
  • Roxory - 100 Kč


5) Příprava na betonování základové desky včetně odpadů

Ihned po odstranění dřevěného bednění jsme nechali bagristou rozhrnout zeminu z vykopaných základových pásů do stran. Současně vykopal i všechny přívody inženýrských sítí (kanalizace do ČOV, přívod elektřiny z rozvaděče, přívody vody ze studny, ze sběrné nádrže i budoucího vodovodu) do požadovaných hloubek (ČOV 60cm, elektro 60cm, voda 110cm). Rozhrnutou zeminu uvnitř základů jsme zhutnili z půjčovny zapůjčenou "žábou". Poté jsme nakoupili potřebné hadice pro vodu (1 coulové), průchodky pro elektro kabely (DN50) a odpadní potrubí (DN150, DN110 a DN50). Vlastní zapojení jsme si sami nakreslili na papír, spočítali kolena, odbočky, přechodové díly i rovné části. U prodejce jsme si nechali po dohodě otevřený účet. Díky tomu jsme neměli žádné přebytky, pouze jsem musel 2x zajet do prodejny, protože nám něco chybělo. I tak jsme vše zvládli vykopat a zapojit ve 2 lidech za 1 den. Když se místa spojů potrubí dobře namažou, tak to jde docela snadno, je to takové lego pro dospělé. Jediný zádrhel byly DN150, kde se i 2 lidi trošku zapotí. Přece jenom se jedná již o větší průměr. Po dokončení následoval návoz a ruční rozvezení 30 tun drceného kamene velikosti 0-32mm (pozor v žádném případě nepoužívejte oblázkový kámen, vždy jen lomový, oblázkový nejde zhutnit) v tloušťce 10-20cm, kterým jsme dorovnali základy jako podklad pod základovou desku. Nakonec jsme vše opět "žábou" zhutnili.

Časová náročnost a náklady: 
  • Vodovodní hadice - 110 metrů = 3100 Kč
  • Bagrování - 2 hodiny, 1300 Kč
  • Odpadní potrubí ze 2 WC, 2 umyvadel, vany, sprchového koutu, umyvadla v kuchyni a na veradně a 15 metrů potrubí DN150 k ČOV - 5300 Kč
  • Průchodky pro elektro kabely - 510 Kč
  • Zapojení všech odpadů - ve 2 lidech 1 den
  • Štěrk pod základovou desku - 30 tun = 6000 Kč
  • Rozvoj štěrku po základové desce - 8 hodin ve 4 lidech, jídlo 300 Kč
  • 2x zapůjčení "žáby" pro zhutnění hlíny a drceného kamene - ve 2 lidech 4 hodiny, cena za půjčení 1100 Kč
  • 1x zapůjčení sbíječky (příliš nízko umístěný polysterén) na 1 hodinu - 300 Kč


6) Betonování základové desky

Po rozvezení a zhutnění štěrku kolegové Z masivu udělali bednění na základovou desku. Ta měla být podle statika tloušťky 12 cm, kterou jsme raději dodrželi. Na budoucí základovou desku jsme rozložili kari sítě (přesah cca 15 cm přes sebe) a podložili jsme je kamením, respektive jsme je podkládali až v průběhu betonování, protože jsme na to zapomněli při rozkládání kari sítí a pak nás to samozřejmě brzdilo při práci. Betonování desky opět proběhlo svépomocí, což má svůj vlastní příběh zde >. Vzhledem k tomu, že do základové desky není možné dávat kamení, tak se jednalo o prostý beton, cca 15m3. Z tohoto důvodu jsme zajistili větší skupinu lidí, aby měli také čas na odpočinek. Celkem nás bylo 11 chlapů (stavba) a 4 ženy (kuchyně). Ještě bych si dovolil poznámku ke kvalitě betonu. Na internetu jsem se setkal s nejrůznějšími poměry od 1:3 až po 1:5 (štěrk:cement). My jsme vycházeli ze zkušeností zedníka i pomocníků, podle jejich slov byl beton dostatečně "mastný", takže ze zpětné kalkulace mi poměr vyšel cca 1:5,5. Z tohoto důvodu nám cca 1,5 tuny cementu zůstalo (uložili jsme je do igelitových pytlů, aby neztvrdly a použijeme je na patky pod pergolu a ochozy kolem domu). Navíc jsem při výpočtech zapomněl započítat vodu, která samozřejmě také něco váží :)

Časová náročnost a náklady: 
  • Výroba bednění - 6 hodin ve 2 lidech, 1500 Kč pro řemeslníky, zapůjčení niveláku a hmoždinky 800 Kč
  • Desky na dřevěné bednění - zdarma, použili jsme desky z 2. betonování základových pásů
  • Štěrk - 7200 Kč
  • Cement - 3,5 tuny (270 Kč/100kg) = 9400 Kč
  • Voda - cca 3 tuna - zdarma
  • Kari sítě - 140m2 = 9500 Kč, rozmístění na desku 1 hodina ve 2 lidech.
  • Betonování základové desky - 9 hodin v 11 lidech, náklady na zedníka, 2 placené brigádníky a jídlo 2600 Kč


Celkové náklady na základy domu:
  • Bagrování - 13900 Kč
  • Cement - 19100 Kč
  • Štěrk a kámen - 29500 Kč
  • Odpady a potrubí - 9400 Kč
  • Kari sítě - 9500 Kč
  • Dřevěné desky - 1800 Kč
  • Ostatní drobné věci a půjčovné - 4200 Kč
  • Práce řemeslníků a pomocníků - 12500 Kč
  • Jídlo - 2900 Kč
  • Benzín na organizaci materiálu, svoz pomocníků apod. - 2000 Kč
  • CELKEM 104 800 Kč za 122 m2 základové desky, tedy 860 Kč/m2. 
Při stavbě na klíč by nás vyšla deska naší složitosti přibližně na 2300 Kč/m2, tedy cca 280 000 Kč


Celkové hodiny práce zdarma všech pomocníků včetně mé práce, organizace, návozu materiálů apod:
  • Příprava pozemku - 3 hodiny
  • Vytyčení stavebního místa a vybagrování základových pásů - 15 hodin
  • První betonování základových pásů - 78 hodin
  • Druhé betonování základových pásů - 41 hodin
  • Příprava na betonování základové desky včetně odpadů - 67 hodin
  • Betonování základové desky - 76 hodin
  • Práce v kuchyni celkem - 52 hodin
  • Výběrové řízení na dodavatele a ceny materiálů - 40 hodin
  • CELKEM = 280 hodin práce + 52 hodin v kuchyni + 40 hodin materiál = 372 hodin
  • Odpočet, který máte při desce na klíč: - 16 hodin (zajištění dodavatele, kontrola stavby apod.)

Sami si posuďte, jestli chcete dát za desku 2000 - 2500 Kč/m2 nebo investujete 360 hodin svého času, své rodiny a přátel. Jen si dovolím malé porovnání, jestli se to vyplatí či nikoliv. Rozdíl mezi deskou svépomocí a deskou na klíč je 170 000 Kč. Celková investice bezplatné práce všech zúčastněných byla 360 hodin, prostým dělením jsem získal přibližně 470 Kč/hod. čistého (!). Je tedy na každém, jestli mu to za to stojí či nikoliv ;-)


Fotodokumentace
Bez pořadí prací. Každý snad pozná, jak šly jednotlivé etapy za sebou.



Pokud bych na cokoliv zapomněl, ptejte se dole v diskusi ;-)

Ještě si dovolím malou reklamu v závěru. Plánujete-li stavět dřevostavbu a nemáte nikoho kvalitního, kdo by vám postavil dřevěný skelet a odborně poradil, jak ještě více ušetřit na materiálech nebo jiných stavebních činnostech - neváhejte se obrátit na naši firmu Z masivu.cz. Rádi vám pomůžeme radou, metodickým vedením i pomocnou rukou.

Autor: Michal Martoch

18 komentářů:

  1. je takáto základová doska vhodná aj pre výstavbu slameno-hlienného domu? Alebo iba na drevený dom? Dakujem. Silvia

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě je vhodná, je to v podstatě standardní základová deska jen s tím rozdílem, že oproti zděnému domu má menší šířky pásů, protože není tak těžká. My jsme původně chtěli stavět na patkách, ale kvůli zelené střeše, která je docela těžká by patky byly hodně široké a tak se to finančně nevyplatilo je dělat. Pokud si nejste jistí, nechte si to spočítat u statika.

      Vymazat
  2. je mozne videt na fotce dum, ktery jste na tyto zaklady postavili?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Postupně fotky přidáváme. Zítra přidáme na web fotoalbum, kde budou již vidět nosné zdi a základ střechy. Ty jsem udělal včera. Jinak architektonická studie na dům je zde: http://www.slideshare.net/michalmartoch/rd-stary-jicin-studie-martochovi?ref=http://www.9pramenu.cz/p/o-nas.html

      Vymazat
  3. Obdivuhodné a tleskám. Svépomoc je ta správná cesta, jak se dostat z krize.Jednak se člověk ledacos naučí a jednak výrazně ušetří, viz Váš výpočet. Taky jsem stavěl víceméně sám, občas mi vypomohli kamarádi a kolegové z práce, a mohu potvrdit, že jsem se dostal taky pod 50% kalkulace.
    Jen upozorňuji na viditelnou chybu při pokládce kanalizace - levý odpad máte do protisměru, bude se Vám to tam ucpávat... Na to můžete vzít jed - doporučoval bych to předělat. Držím palce do dalšího konání. Honza

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím Honzo, díval jsem se na ten kanál a nikde tam protisměr nevidím. Můžete mi více popsat, které potrubí v čem je v protisměru?

      Pokud myslíte ten odpad od jednoho ze záchodů, tak ta fotka dost zkresluje. Vypadá to, že levé potrubí je pod úhlem 45 stupnů a to pravé je pravý úhel, je to ale naopak to pravé je pod úhlem 45 a to levé je kolmo - tedy 90 stupnů. Je to zmatení z fotky. Úplně jste mě znejistěl, tak jsme kontrolovali detailní fotky z jiných stran :)

      Každopádně děkuji za upozornění!

      ať se daří. Michal

      Vymazat
    2. omlouvám se, jestli jsem zbytečně zaplašil. Měl jsem na mysli snímek základy60 - jestli je to zkreslení optikou, budiž, ale vůbec to tak nevypadá. ta levá větev odpadu wc vypadá, že jde proti páteři opačně. Jestli jste to navázali v 90°úhlu, bylo by stejně vhodnější vytočit navázání obloukem - při malých průtocích takhle (kolmo)vyrobené pasáže zlobí.
      Hodně zdaru přeji, a spokojenost s domečkem. H.

      Vymazat
  4. Zdravím,
    chtěl bych se optat jak silnou vrstvu kamene máte pod kari sítěmi? Zkouším dohledat důvod kamene pod základovou deskou, ale ne a ne na to narazit ač vím, že se tam dává. Jen mě zajímá proč vlastně.

    Mařena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pod kari sítí je cca 15 cm kamene 16/32. Důvodem, proč se to dává je odvodnění.

      Vymazat
  5. našel jsem tu vše co jsem chtěl vědět :D moc děkuji za super návod

    OdpovědětVymazat
  6. Dobrý den, taktéž budeme stavět dřevostavbu. Pro zhotovení základové desky jsme oslovili tři stavební firmy, které se však názorově vůbec neshodují pouze v tom, že naše deska je velmi specifická. Jedna dokonce požaduje zhotovení propočtu statiky základové desky. Máme propočet statiky domu. Jedná se o rovinatý terén. Potřebovali jste taktéž tento propočet statiky ZD. Děkuji za odpověď VM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím,

      přepočet není povinnost. Jen se stavební firma kryje. Můžete to vyřešit dodatkem smlouvy, že případné problémy se statikou základové desky jdou na Vás. My jsme si nechávali dělat výpočet statiky nosných částí, protože máme zelenou střechu (deska, stojky, krovy, překlady) a ta něco váží.

      Pokud jste z Moravy, tak se stavbou můžete oslovit i naši firmu - www.zmasivu.cz Po dokončení našeho domu jsme rozšířili služby také o dřevostavby.

      Ať se daří

      Vymazat
  7. dobrý den, krásný postup, jelikož se taky chystám betonovat základy s deskou svépomocí, chci se zeptat, ten materiál na betonování základových pásů je co ? Podle fotografie hromady mi není jasné o jaký druh štěrku se jedná? jelikož mám v blízkosti jak kamenolom, tak těžbu štěrkopísků zvažuji jaký materiál a jaký poměr pro co nejefektivnější stavbu použít ? děkuji za info příp. radu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím,
      štěrk byl míchaný ze dvou druhů 16/32 a betonářský 0/32. Principiálně by stačil ale jen 0/32. Jen nám zbylo dost 16/32, tak jsem ho chtěl spotřebovat. Myslím, že jsme dávali 1 díl 16/32 a 3 díly 0/32.

      Ať se daří se stavbou!

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    3. díky moc, právě že se rovněž rozhoduji zda použít frakci 0/32 ( viz http://www.zepiko.cz/piskovna-krcman ceník) jen ji tam mají jako nepranou, je to vhodné ? není tam moc nežádoucích příměsí ? díky moc za radu .

      Vymazat
    4. Zdravím,
      pískovna? To je trošku divné :). Pokud tam prodávají i šterk, tak se jich zeptejte, jestli to používají firmy na betonování základů. Měli by Vám říct, kterou frakci berou nejčastěji na základy.

      Vymazat
  8. Dobrý den

    Pán měl namysli písek s kačírkem (0/4 písek až kačírek do frakce 32 mm), jená se o výborný materiál není potřeba přidávat štěrk(dle pískovny respektive obsahu kameniva na poměr písku)

    Samozřejmě štěrk je lepší do betonu než kačírek

    S použitím 0/32 štěrku do betonu jsem se ještě u zákazníků nesetkal, samožřejmě záleží kolik je v tom prachu

    OdpovědětVymazat