22. 7. 2013

10 častých otázek okolo cohousingu 9 Pramenů

Nedávno jsme vám nastínili atmosféru a obsah naší přednášky na festivalu Ekologikum. Také jsme slíbili, že sepíšeme nejčastější otázky, které by měly více objasnit myšlenku nejen komunity 9 Pramenů, ale principů cohousingu obecně. Věříme, že odpovědí na vybraných 10 otázek vyjasníme některá nepochopení, které mohou řadě lidí blokovat zajímavé životní cesty. 




1) Jaký je rozdíl mezi cohousingem a vesnicí jako kdysi?
Cohousing je forma bydlení inspirovaná mimo jiné principy, jenž byly dříve na vesnicích samozřejmostí. Hlavní podobností jsou především vztahy a vstřícnost lidí si pomáhat a spolupracovat. Vesnice v minulosti tvořily jeden celek, domy měly podobný charakter, ve vesnicích existovalo spousta společných prostor (např. návsi) a pořádala se řada společensko-kulturních akcí a oslav, při nichž měli lidé příležitost se setkávat, sdílet, tvořit či pracovat. Vesnice měly společné zvyky, které je pravidelně stmelovaly. 

Dnes jsou společné - skupinové zvyky velmi opomíjeny. Každá rodina (v menším či širším pojetí) si vytvořila vlastní zvyky a postupně tento rozdíl způsobil, že se ztratil důvod společně se setkávat. Cohousing tedy vnímáme jako moderní pokročilý princip vesnice. 

Dříve na vesnicích lidé pracovali především na svém vlastním pozemku. V našem pojetí cohousingu se jedná o pravý opak. Každý z obyvatel bude mít vlastní práci nezávislou na cohousingu a k tomu svůj vlastní malý pozemek. Mimo to budou existovat velké - několika hektarové společné prostory zahrady a pole. Zde bude moci každá rodina spolupracovat, aby měla vlastní ekoúrodu zeleniny a ovoce nebo zvířecích produktů. Tím bychom měli významně pomoci naší soběstačnosti. Vzhledem k tomu, že nejsme žádní zemědělci, ale spíše amaterští zahradníci, tak plánujeme v rámci cohousingu mít také jednu farmářskou rodinu. Ta se bude za určitých všestranně prospěšných podmínek starat o zahrady, aby se ostatní obyvatelé mohli věnovat svým vlastním aktivitám. V cohousingu bychom chtěli vytvořit prostředí jedné velké rodiny, která si vzájemně pomáhá, umí řešit problémy, a ví, jak využít schopností jednotlivce k prospěchu celku. Co půjde, tak bychom chtěli sdílet. Nepotřebujeme, aby měl každý 2 auta, vlastní dílnu, sekačku apod. 

2) Jaké stavby stavíte?
Počítáme s výstavou domů a staveb s ohledem na přírodu a současně ekonomiku. Jinými slovy co je ekologické musí být také ekonomické. Každá rodina bude mít vlastní dům podle svých představ. Vzhled všech staveb chceme sjednotit, aby stavby a prostory cohousingu působily kompaktně a esteticky. S výstavbou cohousingu 9 Pramenů jsme teprve na začátku a čeká nás řada aktivit. Většinu staveb a práce okolo se snažíme realizovat plně nebo alespoň částečně svépomocí. Tím si zajistíme nejen materiálové a pocitové hledisko přírodních staveb, ale také snížíme náklady. Dále chceme, aby vše bylo kvalitně provedené. Díky svépomocné práci můžeme ušetřené peníze investovat do kvalitnějších materiálů.

3) Jak je to s financováním společných prostor?
V současné době jsme všichni budoucí obyvatelé členy neziskové organizace 9 Pramenů o.s., která vše zaštiťuje. Část peněz na financování společných prostor tak přichází z příspěvků jednotlivých členů. Tyto prostředky jsou použity na nákup pozemků, výstavbu infrastruktury, nákup společného majetku apod. Současně plánujeme čerpat dotace, které se poskytují na různé ekologické a vzdělávací  aktivity.

4) Dají se čerpat dotace?
Na společné centrum cohousingu, některé společné prostory, výsadby stromů atd. se chystáme využít dotací, které nabízejí fondy EU nebo ze zdrojů různých nadací podporující ekologické projekty. Nové výzvy z EU fondů budou vypsány od roku 2014/2015. V tuto chvíli jsme ve fázi příprav a návrhů, abychom byli na tyto výzvy připraveni. 

5) Kolik rodin může být v cohousingu?
Obecně fungují komunity nejlépe při počtu 50 - 150 členů. Menší nebo větší skupiny můžou samozřejmě také fungovat, ale je potřeba čelit různým výzvám v podobě řešení problémů a vzájemné koordinace. Některé komunity jsou dost uzavřené, nebo mají omezené finanční prostředky pro společné zázemí. Jiné jsou natolik velké, že je pro jejich obyvatele problematické se vzájemně poznat a prohlubovat vztahy. V našem případě počítáme postupem času s přibližně 10 rodinami, což by mělo být cca 35-50 osob.

6) Jak spolupracuje obec s vaším cohousingem?
V současné době je vše teprve v začátcích. Časem, až se nastěhuje více rodin, chceme začít pořádat školení pro veřejnost, společné vesnické akce a dále nabízet přebytky z naší zemědělské produkce. Věříme, že některé aktivity, jenž plánujeme, mohou zvýšit zájem a návštěvnost obce. Rádi bychom myšlenkou cohousingu - respektive společných vesnických aktivit pro děti i dospělé oslovili nejen obyvatele obce. Starý Jičín se také v posledních letech rapidně rozrůstá. Přírůstek nových obyvatel během 5 let bude cca 20-30%. To bude mít za následek významné změny ve fungování obce, které bychom rádi využili.

7) Jak vybíráte lidi?
Původně jsme si mysleli, že budeme muset lidi do cohousingu vybírat. Opak se však ukázal pravdou a lidi se k nám "vybírají sami". To znamená, že jsme zveřejnili na webu informace o volných pozemcích, informace o nás a naší životní filozofii. Na tyto výzvy reagovali lidé, kterým přišel náš způsob života natolik přitažlivý, že by zvažovali život v našem sousedství. Tito lidé pak přijeli na společné setkání. Po několika setkáních pak bylo jasné, jestli jsme vzájemně kompatibilní či nikoliv. Jinými slovy, jestli se můžeme stát také přáteli a nejen standardními sousedy. Lidé, kteří si představovali žít jinak, nebo se neshodovali s našim způsobem života a názory, se poté sami odpojili nebo s námi zůstali ve volném - přátelském kontaktu. Je to podobné jako když se přihlásíte do tanečních a v jeden okamžik zjistíte, že na tuhle hudbu vás nebaví tančit. Jednoduše přestanete na taneční lekce chodit. Všichni lidé, kteří chtějí v našem blízkém sousedství žít, jsou také lidé, které si bez problémů dokážeme představit jako své přátele. 

8) Jaké jsou podmínky přijetí? Co musí členové dodržovat?
Nemáme žádné konkrétní psané podmínky přijetí, které by musel každý nový člen podepisovat. Podmínkami jsou v podstatě dány podobným životním stylem a souhlasem s principy bydlení, které cohousing sebou přináší - tedy pokročilá schopnost spolupráce, schopnost otevřené/upřímné komunikace, ochota ústupků a hledání řešení překračující ego jednotlivce, společné sdílení prostor a některého majetku, ochota přidat ruce k dílu v rámci vesnické práce apod. Spíše než o podmínky se jedná o společné uskutečňované vize spolu bydlení. 

9) Co když se někdo z členů bude chtít odstěhovat?
V průběhu delšího časového horizontu pravděpodobně nastane okamžik, kdy některá rodina zjistit, že cohousing pro ně není ideální způsob života a rádi by se odstěhovali. S touto možností počítáme již od začátku. Vše je řešeno z hlediska majetkoprávních záležitostí předkupními právy na pozemek (a podle nového Občanského zákoníku tedy i na dům). Počítáme, že domy se budou realizovat v menší nebo větší míře svépomocí. 

Rodina, která by chtěla cohousing opustit, bude moci svou nemovitost s pozemkem prodat za cenu pořizovacích/realizačních nákladů, které do stavby vložila očištěnou o inflaci. Z důvodu svépomocné výstavby chceme předejít jakýmkoliv spekulacím. Jinými slovy chceme zajistit, aby kdokoliv později "nevydělával" na práci přátel, kteří dané rodině pomohli se stavbou jejich domu bezplatně. Případné obohacování na úkor přátel z cohousingu považujeme za neeické chování. Pozemek s domem rodiny, která se rozhodne opustit cohousing tak bude prodán nové rodině nebo jej odkoupí neziskovka 9 Pramenů. Ta jej následně prodá další rodině, která bude mít zájem o bydlení v cohousingu.

10) Kdo vede komunitu?
Cohousing 9 Pramenů založili společně manželé Monika a Michal Martochovi, kteří jsou také vlastníky většiny pozemků, na kterých se cohousing rozléhá (vlastní pozemky pod domy jsou vlastněny přímo jejich obyvateli, prostory společného centra budou vlastněny také všemi). Pozemky dlouhodobě a po zralé úvaze pronajali neziskovce 9 Pramenů. Také se postarali o to, aby se cohousing 9 Pramenů dostal do širšího povědomí mezi lidi. Důvodem, proč pozemky pronajali neziskovce jsou především takové, že s ohledem na své povolání a zájmy by je jen stěží dokázali svépomocí vhodně zužitkovat. Na základě zkoumání různých modelů cohousingů a komunitních bydlení v zahraničí, stejně jako modelů vlastnictví v ČR jim tento způsob přišel jako jeden z nejrychlejších, jak založit relativně rychle cohusing pro několik rodin. Po více než roce od založení se tento model jeví jako perspektivní. Až čas ukáže, jestli to je či není pravda.

Dnes, když je součástí komunity 5 rodin, se snažíme, aby každý přiložil ruku ať už z hlediska organizace, tak i realizace. Cílem cohousingu 9 pramenů je také postupně se plně odpojit od zakladatelů a jakéhokoliv hlavního vůdce - tedy cílem by mělo být, aby se o věcech rozhodovalo skupinově a nebyl nikdo, kdo má poslední slovo. Michal s Monikou v této věci vychází z dlouholetých zkušenosti v rámci různých komunit a také ze svého podnikání s několika partnery, které také funguje na komunitních principech namísto klasického podnikatelského "honu za ziskem". 


Naše odpovědi berte pouze jako inspiraci. Uvedený seznam otázek vám měl alespoň částečně ozřejmit základní principy fungování našeho cohousingu 9 pramenů. Možná vás napadla celá řada jiných otázek. Budeme rádi, když je položíte do diskuse pod článek. Pokud na ně budeme mít odpověď, rádi se o ni podělíme. Pokud odpověď neznáme, rádi se poučíme nebo zamyslíme. Každá otázka nám pomáhá k našemu vlastnímu růstu. ;-)

Napsala: Jana Martochová

Žádné komentáře:

Okomentovat